Mao Ce-tung

 

    

 

    Mao Ce-tung (tradiční čínština, zjednodušená čínština, pīnyīn: Máo Zédōng; nové jméno: Rùnzhī) (26. prosince 1893 – 9. září 1976) byl od ledna 1935 tajemníkem a od roku 1943 předsedou Komunistické strany Číny. Zvítězil v občanské válce s nacionalisty a od roku 1949 byl nejvýznamnější osobností v nově vzniklé komunistické Čínské lidové republice a to až do své smrti v roce 1976. Měl oficiální přezdívku '' Velký kormidelník ''. Spolu s Josifem Stalinem a Adolfem Hitlerem patří ke třem nejkrutějším diktátorům 20. století. Připisuje se mu několik desítek milionů obětí, přesto se však dosud v Číně těší úctě - je například dosud vyobrazen na čínských bankovkách.

 

 

Revolucionář, vojevůdce a tvůrce maoismu

 

    Jako revolucionář se věnoval organizování rolníků v politickou sílu a roku 1928 se zúčastnil povstání, po jehož neúspěchu se uchýlil do sovětu v Ťiang-si. Obklíčení této oblasti Čankajškovými silami vedlo k tomu, že Mao spolu s dalšími soudruhy zahájili tak zvaný Dlouhý pochod - právě během něj se Mao prosadil jako vůdce. V polovině 30. let, kdy jeho zdecimované síly dorazily do Jen-anu, již byl Mao s to bránit se Stalinovu tlaku na dosazení promoskevského vedení. V této době si vytvořil kult osobnosti a vyvinul i vlastní politickou filosofii, která vešla ve známost jako Mao Ce-tungovo myšlení (maoismus).

Spojenectví s Kuomintangem během války proti Japoncům a pomoc Moskvy mu umožnily vybudovat značnou vojenskou sílu a rozšířit síť guerillových jednotek. Schopnost udržet stranu při životě i v těch nejtěžších podmínkách a rozhodná vítězství během občanské války mu po vytvoření Čínské lidové republiky 1. října 1949 přinesla obrovský věhlas.

 

 

Vláda Velkého kormidelníka

 

    Maovi systém sovětského stylu, vytvořený po roce 1949, nevyhovoval. Proto se v roce 1958 rozhodl přistoupit k Velkému skoku vpřed, který měl zemi rychle přiblížit komunistické Utopii. Avšak následný hladomor přinesl smrt zhruba 20 - 40 milionům lidí. Totální fiasko Velkého skoku bylo pro Maa těžkou ranou a ponížením. Ve snaze obnovit svou prestiž a moc, s účelem eliminovat nepřátele, zahájil v roce 1966 Kulturní revoluci, během níž byli postiženi všichni členové strany, které podezříval z neposlušnosti.

V roce 1959 Mao narušil vztahy se Sovětským svazem a Čínu odřízl od většiny zemí komunistického bloku. Byl přesvědčen, že se neodvratně blíží atomová válka se Sovětským svazem. Proto zemi uvrhl do stavu horečného zbrojení, které do jeho smrti téměř úplně zruinovalo hospodářství. Mao byl mimo jiné politickým učitelem a později i blízkým přítelem Severovietnamského komunistického vůdce Ho Či Minha. Oba se navzájem v komunistickém smýšlení a názorech shodovali a podporovali.

 

 

Poslední léta vlády

 

    V roce 1969 vyhlásil devátý sjezd strany Mao Ce-tunga neomezeným vůdcem Číny a jeho manželka Ťiang Čching byla zvolena členem politbyra KS Číny. Desátý sjezd strany v roce 1973 postavení Maa a Ťiang Čching potvrdil, ale Mao Ce-tung už s přibývajícím věkem svůj mocenský vliv pomalu ztrácel. O politiku se příliš nestaral a většinu času trávil se svými mladými milenkami. Mao Ce-tung zemřel 9. 9. 1976 ve věku 82 let. Po jeho smrti vypukl boj o moc mezi zastánci pragmatického proudu a radikální skupinou, známou jako gang čtyř, která se vytvořila kolem vdovy Ťiang Čching.