Stručný popis o válce

 

 

    V roce 1954 byla francouzská kolonie Indočína Ženevskými dohodami rozdělena na čtyři nezávislé státy: Kambodža, Laos, Severní a Jižní Vietnam. Po dvou letech relativního klidu se rozhodl severovietnamský vůdce Ho Či Minh uspíšit sjednocení obou částí Vietnamu pod svou nadvládu násilnou cestou.

Komunistické buňky ve všech venkovských i městských oblastech Jižního Vietnamu měly formou gerilového boje připravovat cestu k pádu jihovietnamské vlády a následném obsazení Vietnamské republiky severovietnamci. Armáda Vietnamské republiky nebyla schopna tomuto tlaku nijak čelit a zemi hrozil naprostý rozvrat. Do jihovýchodní Asie přesunuly své vojenské síly Spojené státy americké, které si uvědomovaly strategickou důležitost malého asijského spojence. Tyto posily nejprve tvořilo několik poradců a instruktorů, posléze i jednotky pravidelné armády a námořní pěchota.

Americké ozbrojené síly se postupně zapojily po boku armády Vietnamské republiky do bojů proti tamním gerilovým skupinám a od roku 1964 i proti jednotkám pravidelné severovietnamské armády, nazývající se NVA ( Národní Vietnamská Armáda ). Podle válečného scénáře stratégů z hlavního města Severního Vietnamu Hanoje měla jejich armáda podpořit akce jihovietnamských komunistů a přivodit pád saigonské vlády ještě dříve, než sílící americká vojenská přítomnost v zemi jejich záměr zabrání. Tento plán již komunistům nevyšel a země se nezadržitelně řítila do apokalypsy válečného běsnění.



Válka ve Vietnamu je největším a nejkrvavějším válečným střetnutím druhé půle 20. století. Byla produktem své doby, střetnutím mezi světovým komunismem a svobodným světem. Téměř dvacet let trvající boje si vyžádaly životy skoro 3 000 000 Vietnamců a téměř 60 000 Američanů.



Vietnamská republika - rok 1967. V zemi zuří občanská válka. Neexistuje jasně daná frontová linie. Bojuje se v džungli, v deltách řek i na rýžových polích. Bojuje se ve vesnicích a na předměstích. Z Laosu, Kambodže, a Severního Vietnamu pronikají ''Ho Či Minhovou stezkou'' na území Vietnamské republiky severovietnamští vojáci i příslušníci jihovietnamských gerilových skupin. Několik tras ''Stezky'' vede i přes hory Centrální Vysočiny, oblastí obývanou domorodými horskými kmeny známými pod francouzským názvem Montagnardové. Spojené státy tam posílají vojáky zvláštních sil (Special Forces). Ti navazují kontakty s příslušníky horských kmenů a muže z těchto etnik cvičí v boji proti komunistům.

Cvičí je v nekonvenčním boji malých jednotek v divoké přírodě. Podél hranic s Kambodžou tak vznikají opevněné tábory, ze kterých smíšené americko-domorodé hlídky pronikají do okolní džungle, kde instalují pasti, hlídkují, shromažd'ují informace a hlavně narušují stezky komunistů. Na Centrální Vysočině tak Zelené barety vedou svou ''soukromou'' válku, zcela odlišnou od velkých operací prováděných početnými konvenčními jednotkami v ostatních částech Jižního Vietnamu.

Protivníkem spojenců je severovietnamská armáda a hlavně obávané komunistické partyzánské jednotky, jejichž jméno, ač spojeneckými vojáky nenáviděno, vzbuzuje dodnes úctu a respekt. Jméno, na něž žádný veterán vietnamského tažení nikdy nezapomene, jméno VIETCONG!

 

přejít na hlavní stránku Válka ve Vietnamu

zpět na Úvodní stránku